Tak už doma taky kváskujeme! Dostala jsem do péče osmiletý (!) kvásek a pomalu objevuji taje a krásy domácího pečení chleba. Na stránce nuselskakuchta.blogspot.com jsem objevila úžasný a jednoduchý recept na “celožitný samostoják”, výsledek je zaručený, chuťově naprosto fantastický a s kupovaným chlebem se opravdu nedá srovnávat. Má dokonale křupavou kůrku a nadýchanou střídu, už od prvního pečení jsem se stala závislák!
Suroviny na rozkvašení:
- žitný kvásek
- 350g žitné mouky
- 350g vody
Suroviny na finální těsto:
- 150-200g žitné mouky
- lžíce medu
- sůl
- kmín
- mletý koriandr
V míse smícháme 350g žitné mouky se stejným množstvím (na váhu) vody a vmícháme žitný kvásek – dávám 2 polévkové lžíce. Mísu zakryjeme a necháme 10-12h rozkvasit na teplém místě. Doba kvašení závisí na okolní teplotě, po 10-11h ale většinou mívám rozkvašeno – těsto je krásně probublané a objem dvojnásobný.
Když máme rozkvašeno, vmícháme 150-200g mouky, polévkovou lžíci medu a sůl. Já přidávám oproti původnímu receptu ještě kmín (drcený nebo celý) a mletý koriandr, obojího cca 1 polévkovou lžíci, koření dodá chlebu výborný šmrnc. Důkladně promícháme, zaděláme těsto (je to docela makačka) a necháme 1,5 hodiny odpočinout.
Poté si olejem potřeme ruce a linku (těsto se pak tolik nelepí), vytvarujeme bochník a dáme na další 1,5-2h vykynout do ošatky vyložené pomoučenou utěrkou nebo plátýnkem. Těsto není třeba nijak překládat, jako u pšeničné mouky. Po nakynutí bochník znovu zhruba zdvojnásobí objem, je potřeba ho trohu hlídat, aby nepřekynul.
Před pečením si důkladně rozpálíme troubu na 250°C, horkovzdušnou dávám na trochu méně, bochník se mi pak pekl moc rychle. V troubě necháme rozpálit 2 plechy – na vrchním se bude péct bochník, spodní použijeme k zapaření trouby. Nakynutý bochník rychle vyklopíme na horní plech, na spodní chrstneme sklenici vody a rychle troubu zavřeme, aby pára zůstala uvnitř. Po 10 minutách snížíme teplotu pečení na 230°C, po dalších 10 minutách na 200°C a pečeme dalších cca 35 minut. Hotový bochník necháme důkladně vychladnout na mřížce.
Výsledek opravdu stojí za to! Bochník je poměrně malý, ale vůbec to nevadí, protože čerstvý a křupavý je stejně nejlepší. Chuťově nemá chybu a je hrozně návykový 🙂