Poslední dobou jsem to tady trošku flákala. V únoru jsem měla slušný pracovní zátah na oddělení a po večerech v laborce, balkón ještě hibernoval a já tak trochu taky. Březen už byl ale nádherný protože se nám v jeho půlce povedlo zase po roce utéct před mrazy za sluncem a potápěním. Už potřetí jsme si vybrali to samé místo, které jsme si prostě zamilovali. Já pro nádherné potápěčské lokality plné žraloků, rejnoků a mořských želv, Ráďa pro překrásnou pláž s palmami, skvělé koktejly, vynikající jídlo a neuvěřitelný klid.
Letos jsem se pod vodou chtěla zaměřit trošku víc na video, pořídila jsem si proto k blesku i videosvětlo od Light & Motion a byla jsem nadšená. Krásně vytáhne všechny barvy a nakonec jsem ho používala i na focení. Mám spoustu natočených záběrů, tak zbývá ještě vybrat hudbu a sestříhat to dohromady ve stylu Modré planety:-))
Trošku jsem se bála, jak budou po roce korálové útesy vypadat, ale mile mě překvapilo, že částečně regenerují. Loni bylo téměř všechno mrtvé po dvou letech výrazného oteplení, letos se ale teploty vody zatím drží okolo 28 °C, což korálům trochu ulevilo. Doufejme, že to tak vydrží, k obnově útesů bude potřeba alespoň 10 let. Co bylo ale alarmující a je to celosvětový problém, to je plastový odpad (nejen) v oceánech. Maledivy jsou na tom ve srovnání např. s Indonésií nebo Filipínami mnohem lépe, pláže i moře okolo hotelových ostrůvků jsou čisťounké a netknuté, ale i tak občas při cestě lodí přes atol uvidíte někde plavat nějakou tu petku nebo igelitku. Není to jen problém místních, kteří si mimo hotelové resorty s recyklací zatím asi moc hlavu nelámou, ale uvědoměle se musíme chovat i my, návštěvníci. A to i doma, jinak brzy skončíme na jedné velké skládce. Plastovému odpadu a jak ho alespoň trošku omezit se budu určitě zabývat v některém z příštích článků. Teď už tady mám ale menší fotografickou exkurzi do podmořského království Indického oceánu…
