
Zase jsem si jednou pootřebovala udělat radost a vybrakovala zahradnictví! Tentokrát jsem výjimečně nekoupila nic na balkon, ale do obýváku. Pokračovat ve čtení ““Jungle pot””
Zase jsem si jednou pootřebovala udělat radost a vybrakovala zahradnictví! Tentokrát jsem výjimečně nekoupila nic na balkon, ale do obýváku. Pokračovat ve čtení ““Jungle pot””
Rozhodla jsem se najet na nový koncept pravidelných měsíčních fotoupdatů mého zahradničení. Pokračovat ve čtení “Balkónová zahrádka v květnu”
Dostala jsem od kamarádky skvělý tip na jarní limonádu, kterou musíte určitě vyzkoušet. Z šeříku. Přiznám se, že jsem až doteď neměla tušení, že je šeřík vůbec jedlý, ale vyzkoušela jsem ji a je výborná. Hodně sladká, květinová a nádherně voňavá. Sirup se dá navíc kromě limonády použít na slazení čaje, místo javorového sirupu na lívance, nebo třeba do zmrzliny. Pokračovat ve čtení “Šeříková limonáda”
Tak jsem se vrhla do dalšího zahradnického pokusu. Od malička miluju zahradní jezírka a určitě chci v budoucnu nějaké pořádné, biotopové a se vším všudy vytvořit na chalupě. Zároveň bych ale hrozně ráda měla kousíček vodní plochy i doma v Praze, a tak jsem si vytvořila jednoduché minijezírko z velkého květináče. Pokračovat ve čtení “Minijezírko”
Jaro je v plném proudu a sázení pro letošní sezónu mám skoro hotové, už zbývá jen přesadit rajčata a chilli. Pokračovat ve čtení “Jak to u nás po zimě vypadá, co roste a co neroste? Jarní fotoupdate”
Kdybych si musela vybrat jen jednu jedinou jedlou rostlinu k sobě na balkón, byly by to stoprocentně jahody. Mám je už léta v truhlících i květináči a nemůžu se jich nabažit. Je to asi to nejsnadnější ovoce, které se dá pěstovat při dodržení několika málo pravidel prakticky kdekoli. Na balkoně, na terase, na okenním parapetu. A navíc vypadají krásně ve všech fázích růstu – svěží zelené lístky na jaře, krásné drobné květy a samozřejmě úžasné červené plody. Takže jak na ně? Pokračovat ve čtení “Jahodománie”
Po dlouhatánské pauze, kdy jsem zavalená prací zanedbávala kromě všeho i blog a kvásek, nastal čas obojí trochu oživit. A protože Velikonoce jsou za rohem, tak jednoznačně receptem na kváskový mazanec. Pokračovat ve čtení “Kváskový velikonoční mazanec”
Zvenku parádně křupavé a uvnitř nadýchané, co víc dodat. Jsou chuťově výraznější než ty klasické a použít na ně můžete klidně zbytek rozkvasu z chleba. Pokračovat ve čtení “Křupavé špaldové houstičky z kvásku”
Zdobíte truhlíky na balkoně a za okny i na zimu? Je totiž hrozná škoda neužít si je. Už od mého studijního pobytu v Alsasku jsem si zamilovala jejich fantastickou vánoční výzdobu, která navodí tu správnou náladu, ať chcete nebo ne. Od té doby vždycky s příchodem zimy halím všechno do chvojí, světýlek, ozdob a letos na Ráďův popud přibyly i nabílené větvičky. Díky nim to teprve dostalo to pořádné ledové grády, i když po sněhu u nás není ani památky. Pokračovat ve čtení “Balkón v zimním hávu”
Vánočku z kvásku a špaldy jsem hrozně dlouho nemohla pořádně vychytat, těsto se mi při pečení buď rozteklo do stran, nebo bylo uvnitř moc hutné a vánočka nebyla správně nadýchaná. Až jsem to prokletí nakonec po x pokusech prolomila. Klíčem se stala pomalá fermentace v lednici, po které mi těsto drží a zároveň je nadýchané jako obláček A to i s podílem celozrnné mouky. Příprava téhle pomalé vánočky sice trvá skoro tři dny, ale vyplatí se na ni počkat, je krásně nadýchaná a voňavá po másle a vanilce. A snad i malinko zdravější než ta klasická:) Pokračovat ve čtení “Nadýchaná špaldová kvásková vánočka”